Otevření duchovního oka - Staněk Josef/Brzobohatá Jana

Popis

Kľúčom k prežitiu ľudstva je poznanie pravdy o úrovniach bytia človeka. Autori v tejto knihe vysvetľujú základné zákony a etapy duchovného života a vývoja. Vychádzajú pritom z kresťanskej symboliky a gnostických spisov. Dozviete sa, ako funguje človek ako energetická a duchovná bytosť, aké sily pôsobia vo vesmíre, ako je to s Bohom a Satanom .

Ukážka z knihy:

Kapitola 4.

Schopnost člověka vnímat celou existující skutečnost Je základním poznávacím axiomem, že každá existující skutečnost může být vnímána jen stejnou kvalitou. Hmota hmotnými přístroji, biologická energie biologickými receptory, duchovní energie duchem. Tohoto poznání dosáhly všechny filozofické a náboženské školy. Za poznávací soustavy východu uvádíme: Patandžáli, Jógasutra 1, 41. "Mysl přebírá vlastnost nazíraného předmětu jako průhledný krystal. Vidoucí, viděné a vidění se ztotožňují." V evangeliu Filipově Ježíš říká: "Je nemožné, aby někdo viděl něco z věčného, aniž by ho sám neobsahovaL" V synoptických evangeliích říká: "Kdo z Boha je, slyší můj hlas." Jinde: "Neházejte perly sviním!" Hmotnou skutečnost vnímá tedy člověk hmotnými orgány - smysly a vyhodnocuje hmotným nástrojem - mozkem (rozumem). Biologický a duševní (jemnohmotný) okruh existující skutečnosti může vnímat jen čidly své duše, vnitřními smysly. Jsou analogické hmotným smyslům, avšak za života těla nemohou být použity, protože jsou obaleny hmotou. Ta je clonou jejich funkcí. Situace se dá přirovnat k řidiči tanku, ktérý venkovní děje sleduje přes periskop a přístroje. Jestliže se přístroje poškodí či zničí, řidič se stává zajatcem, který se může jen dohadovat, co se venku děje. Jako člověk, který oslepne či ohluchne. Tak jako řidič tanku začne vnímat okolí dokonaleji, až jej opustí, tak i duše člověka začne vnímat svět daleko lépe, až se oddělí od těla. Tento jev popisují nejen lidé, kteří byli probuzení z klinické smrti, ale zejména ti, kteří v důsledku nějaké anomálie získali schopnost vymísťování z těla, neboli dovedou zčásti nebo úplně vysunout duši z těla. Tento jev je možné pozorovat i při použití některých drog, neboť tyto uvolňují spojení těla a duše. Vzniklé halucinace nejsou ničím jiným, než blouděním duše v astrálních rovinách. (V podsvětí.)

Bez použití drog je vymísťování z těla či používání smyslů duše za života možné po náročných jogínských cvičeních. Občas se však stává, že se tato schopnost objeví i bez nich, po přežití klinické smrti či v důsledku úrazu. Objeví se schopnost, které se říká jasnovidnost. Méně známá je skutečnost, že jasnozřivost se vyskytuje u všech smyslů a dokonce mnohem častěji než jasnovidnost. Tak lze mluvit o jasnoslyšnosti, jasnohmatnosti, jasnočichosti a jasnochutnosti. Jasnohmatnost je nejrozšířenější a právě na této knize se o ní čtenáři mohou přesvědčit. Asi 50 % populace nad vyzařujícími obrázky a knihou samou ucítí pocit v ruce. (Viz níže.) Jasnočichnost pozoroval autor u některých léčitelů, kteří nemoc doslova vyčichají. Při styku s nemocným člověkem mají čichový vjem, typický vždy pro tu či onu nemoc. Jasnochutnost je základem smyslu pro správnou výživu těla. Zárodky schopnosti používat orgány duše za života má prakticky každý člověk a lidově se mu říká "šestý smysl". Při zkoušení jasnohmatnosti nad touto knížkou si čtenář může ověřit, že nejde o autosugesci. Provede to tak, že dá ruku asi 10 cm nad vyzařující automatické kresby autorů evangelií. Může cítit tři druhy vjemů. Nejčastější je teplo. Znamená, že dotyčný je v souladu s jejich duchem a je doplňován energií. Může se tak dít proto, že jeho srdeční čakra je činná, neboli má lásku. Druhý typ pocitu je mravenčení. To signalizuje, že srdeční čakra je sice v činnosti, ale kromě citů lásky je v ní zakotvena nenávist. Příváděná energie s ní "bojuje". Třetí druh pocitu v dlani je chlad nebo odtlačování. Ten říká pozorujícímu: Tvůj vnitřní stav je v rozporu s vibrací autora kresby. Právě různé typy vnímání vyzařujícího obrazu prokazují, že jde o jasnohmatnost a ne autosugesci či hypnózu na dálku. Kdyby se jednalo o autosugesci nebo hypnózu, cítili by ovlivnění totéž, přesněji řečeno to, co jim je k cítění předloženo. Ještě lépe je možné se přesvědčit o jasnohmatnosti tak, že se opačně vyzařující i symboly (vpředu uvedené), např. pravotočivý a levotočivý "hakenkrajc", namalují vedle sebe a dají do obálky tak, aby nebyly přes obálku rozeznatelné. Vnímavá osoba cítí nad pravotočivým teplo, nad levotočivým chlad. .

Přijímání vjemů smysly duše za života má dva stupně. Nižším stupněm je vyciťování. Vyznačuje se pomalostí a neurčitostí. Tento stupeň jasnovidnosti může dosáhnout za života každý, kdo se snaží porozumět dějům kolem sebe, kdo se do dějů vciťuje. Tím trénuje smysly své duše a po smrti je ve velké výhodě. Kdo si naopak vsugerovává, že žádná duše a její orgány nejsou, umrtvuje je a po smrti těla je slepý a hluchý. Druhým stupněm jasnovidnosti je přímé vidění obrazů, skrytých dějů, které jsou příčinami hmotných událostí. Nejčastěji je tato schopnost využívána při léčitelské diagnostice nemocí. Příčina a průběh nemoci nejsou však "viděny" v hmotné rovině (patoanatomicky), ale v astrální rovině, a tyto nemusí být totožné. Tato skutečnost je zdrojem nejméně 20% odchylnosti lékařského a jasnovidného nálezu, přičemž oba pohledy mohou mít pravdu ve své úrovni. K jasnovidnosti je potřeba duchovnosti a skutečně vlastních neovlivněných názorů. Proto tuto schopnost mají většinou laici a samorosti, podivíni neovlivnění bláznovstvím rozumářské civilizace. Jejich opakem jsou lékaři, kteří jsou velmi náročným studiem přeměněni na rozumové komputery, odkázané na závazné postupy diagnostiky a léčby, které jsou konstruovány nikoliv na jednotlivce (mikro kosmos), ale na průměr. Kdo není průměrný, má smůlu. Budoucnost medicíny je ve spojení obou. To už ovšem nebude materialistická medicína. Zvláštním případem jsou lidé, kteří přímo jasnovidnost nemají, ale jsou napojeni na svého vůdčího ducha. Buď slyší hlas, nebo jsou jim ukazovány obrazy. Jinou variantou napojení je automatická kresba, kdy přenechávají vedení své ruky svému vůdčímu duchu nebo svému podvědomí. Takovéto vedení se ukáže na záznamu automatické kresby tak, že na čakru zobrazovaného člověka je napojena spirála jako symbol jiného zdroje, energetického centra. Z tohoto vedení přijímá zobrazovaný informace. Jasnovidnost a její stupeň nemají žádnou souvislost s duchovní kvalitou jednotlivce. Vyskytují se citlivci jak vysokých duchovních kvalit, tak i lidé vedení úpadkovým duchem. Ti dostávají informace v maličkostech správné, v zásadních věcech však matoucí. Jak pozná čtenář kvalitu vedení? Podle vyzařování osobností. Vysoké vedení mají lidé, v jejichž přítomnosti se čtenář dobře cítí, vyzařují lásku, pochopení a mají pokoru. Citlivci vedeni úpadkovým duchem vyzařují ego, nafukují se, touží po popularitě, hodnostech, mají nároky na komfort, spotřebu, jsou "tajemní" a pohodlní. (Viz výše obecné znaky satana.) Značně obtížné pro autora je popisování funkce a činnosti orgánu ducha - duchovního oka. Autorovi se jeví, jako by u ducha již nebyla diferenciace na jednotlivé smysly, jako by duch měl komplexní schopnost vnímání. Skutečnost je vnímána ve svých principech nezávisle na času a prostoru.

Stejně je vnímána přítomnost vyzařování Božího, jehož výsledkem je absolutní vnitřní klid. (Podstata Ježíšova: "Pokoj vám!") Autorovi se jeví, jako by středem tohoto vnímání byl jemnocit čtvrté čakry - srdce. Může konstatovat, že tento jev se u něho objevil po návštěvě Izraele a Jeruzaléma. Od té doby pociťuje zvláštní, do té doby neznámý způsob vyciťování, který mu u čteného a slyšeného okamžitě vyjevuje podíl správnosti, zejména u věcí, týkajících se duchovnosti. Autorovi se jeví, že tuto schopnost posiluje i Abdrushinovo Poselství Grálu. Nejsou však schopní jej správně pochopit ti, kteří nemají v srdci zakotveného Ježíše. Autor připouští, že funkce jeho duchovního oka němusí být dokonalá, a prosí čtenáře, aby obsah knihy vzali jako podnět a námět k meditací a eventuálně jej ještě zlepšili.

Produkt sa nachádza v týchto kategóriách

Duchovný rozvoj